Vznik severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV (1980–1982)

Severomoravská pobočka ČSSA při ČSAV vznikla jako třetí v pořadí v rámci Československa. Její pojmenování odpovídalo tehdejšímu členění ČSSR na kraje. Již předtím existovala pobočka brněnská (1956–1975), pak plzeňská (1976–dosud).

První úvahy o vzniku naší pobočky sahají do roku 1979. Její vznik pak probíhal postupně na několika setkáních po dobu tří let (1980-1982). První z těchto setkání, později označené jako přípravné, se uskutečnilo v Příboře 17. května 1980 v hotelu Letka. Záštitu nad ním převzal Josef Poulík, člen prezidia ČSAV a ředitel Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Účastni byli zástupci hlavního výboru ČSSA – Rudolf Tichý a Zdeněk Klanica. Město Příbor bylo vybráno záměrně, protože zde působil již více než 10 let úspěšný a známý archeologický kroužek pod vedením Jiřího Fryče. Tento kroužek se také spolu s opavskou expoziturou AÚ ČSAV v Brně podílel na jeho přípravě. O jeho průběhu máme několik zpráv, které se vzájemně doplňují: První z nich vysvětluje důvody, které vedou k jejímu ustavení tak, jak je vidí autor a nepochybně i další zainteresovaní profesionální archeologové. Srovnává situaci na jižní a severní Moravě a bilancuje počet členů ČSSA, kteří jsou registrováni v Severomoravském kraji. Jiný autentický pramen nabízí pohled zdola, zdůrazňující atmosféru setkání plnou očekávání, iniciativy a nápadů vytryskujících ze společné diskuse. Radost z toho, že je konečně poprvé možné se veřejně vyslovit k oboru hlubokého zájmu přítomných neprofesionálních archeologů.

Další setkání, nazvané ustavujícím, se uskutečnilo 30. května 1981 v Opavě. V jeho předsednictvu zasedli Jiří Pavelčík – předseda, Pavel Kouřil – tajemník a členové výboru: Pavel Michna, Vladimír Goš, Emanuel Grepl. Z hostů se zúčastnil Rudolf Pleiner, jako zástupce hlavního výboru ČSSA. Náplň setkání sestávala ze standardní části (tématických přednášek) a diskusního bloku. V něm se zapojili i neprofesionální archeologové, vedoucí kroužků z Příbora Jiří Fryč, členové kroužku z Rýmařova Jiří Karel a Jaromír Novák, z Hlučína Udo Wanderburger. Zde poprvé zazněl hlas, v té době možná ještě plně nedoceněný, o možném vydávání společného periodika, což se také brzy skutečně stalo (1982).

22. května 1982 v Olomouci se uskutečnilo 1. setkání členů a dopisujících spolupracovníků Sm. pobočky ČSSA. Setkání připravila opavská expozitura AÚ ČSAV v Brně, OS SPPOP v Olomouci a výbor společnosti. Náplň setkání měla již standardní a osvědčenou podobu, sestávající z bloku přednášek, projednání organizačních záležitostí pobočky, diskuse a exkurze. Účastníci byli informováni o zajištění vydání Informačního zpravodaje pobočky ve spolupráci archeologického kroužku v Příboře a vedení pobočky. Původní úmysl byl  vydávat časopis jako občasník 2-3x za rok. Na místě byla také ustavena redakční rada časopisu doplněná návrhem z pléna o člena rýmařovského kroužku Jiřího Karla.

Shrneme-li dohromady všechny známé informace, pak lze konstatovat, že založení pobočky nejde vyjádřit jediným datem (letopočtem). Jednalo se o určitý proces, který musel respektovat Stanovy ČSSA, vyžadující především schválení pobočky hlavním výborem ČSSA a odsouhlasením členů jejího vedení. Nestačila pouze volba přímo v pobočce. Ke schválení dochází 9. srpna 1980 v Brně. Dále byla nezbytná těsná spolupráce členů ČSSA (profesionálních archeologů) a dopisujících spolupracovníků (neprofesionálních archeologů) a jejich schopnost získat pro tuto myšlenku členy hlavního výboru ČSSA. Zástupci hlavního výboru se také účastnili setkání v Příboře a Opavě. Na vzniku pobočky se nesporně podílel fakt, že se zde již po řadu let před tím ustavily aktivní archeologické kroužky v Moravičanech-Mohelnici, Rýmařově, Příboře a j. a bylo tedy možné jejich mnohdy plně zformované kolektivy zapojit do společné činnosti v ČSSA. Jejich členové a vedoucí také sehráli významnou roli při organizaci všech setkání směřujících k ustavení pobočky. Také na straně profesionálních archeologů se v daný okamžik projevila nutná předvídavost a ochota ke spolupráci s těmito kroužky a dalšími individuálně pracujícími amatérskými archeology. Prosazení pobočky si ovšem vyžadovalo i množství drobné organizační práce.

 

Literatura:

Kouřil, P. 1981: První setkání členů a dopisujících spolupracovníků ČSSA při ČSAV v Severomoravském kraji. Vlastivědný věstník moravský XXXIII, 99.

Fryč, J. 1991: Pravda o vzniku, činnosti a zániku severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV. Archeologické fórum 2, 121–124.

Kolbinger, D. 2001: Pobočka České archeologické společnosti pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 13–14.

Kolbinger, D. 2018: Sloučením několika regionálních kroužků vznikla Severomoravská pobočka ČSSA (1980–1982). Zprávy ČAS, Supplément 107, 43–45.