Publikace Dalibora Kolbingera s názvem“ Z dávnověku Hostýna“ byla vydána v Edici Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem v roce 2006. 

Jedná se o stručný výtah z rozsáhlé studie o Hostýně otištěné v AMS III. a d. 

Malá knížka je zaměřena na období nejstarší historie této známé dominatní východomoravské hory, která dala jméno vrchovině v níž se nachází. Je situována tak, že opticky ovládá průchod Moravskou branou. A nejen to, z hory je vynikají kruhový výhled s jakým se můžeme setkat jen málokde, s optickým spojením s celou řadou východomoravských pravěkých hradišť. Zmíněný průchod Moravskou branou není jen tak ledajaký. Jde o jednu z nejvýznamnější severojižních spojnic evropského významu. 

Osamocená poloha hory v rámci koridoru při okraji vrchoviny a její prudké svahy, byli přirozenými prvky její ochrany. Příhodně tvarovaná část vrcholu hory, předurčila charakter jejího dávného osídlení a opevnění. Velký význam měl také pramen vody a další vodní zdroje v blízkosti vrcholu hory. 

Hostýn je jednou z nejmohutnější pevnostních staveb na Moravě. Toto si lidé uvědomují od nepaměti a vyhledávají horu opakovaně, také jako útočiště v dobách zvýšeného nebezpečí.

Publikace nabízí průřez historií poznávání dávnověku Hostýna. Tato část je rozdělena do několika kapitol:

• Z nejstarší historie poznávání Hostýna (1627–1870). 
• Počátky archeologického a prehistorického poznávání Hostýna (1871–1900). 
• Archeologické a prehistorické poznávání Hostýna pokračuje (1901–1939). 
• Moderní archeologické a prehistorické poznávání Hostýna (1940–dosud).

Následuje charakteristika lokality, jejího opevnění a přehled její prehistorie. 

Práce má především kompilativní charakter. Soustřeďuje data rozptýlená ve velkém počtu hlavně starších prací. 

DK