Pobočka ČSSA (1980-1990)

Vznik severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV (1980–1982)

Severomoravská pobočka ČSSA při ČSAV vznikla jako třetí v pořadí v rámci Československa. Její pojmenování odpovídalo tehdejšímu členění ČSSR na kraje. Již předtím existovala pobočka brněnská (1956–1975), pak plzeňská (1976–dosud).

více informací

Fungování sm. pobočky ČSSA při ČSAV v rozmezí let 1980–1990

Činnost pobočky, jejíž členská základna byla tvořena profesionálními archeology a neprofesionálními zájemci o archeologii, sdruženými v několika kroužcích i pracujících individuálně, je velmi rozmanitá a je složena z více vzájemně propojených vrstev: Pravidelná roční setkávání – plenární schůze

více informací

Kroužek v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm

Poprvé se o jeho působení dozvídáme ve zprávě o průběhu VI. setkání v Olomouci v roce 1987.  Po vzniku severomoravské pobočky ČSSA se stali jejími členy Václav Němec, Stanislav Divín, Ludvík Krumpolc, Marcela Krumpolcová, František Němec, Marie Němcová ze Zubří, kteří společně navštěvovali zříceniny hradů nejen v nejbližším okolí (zvláště hrad...

více informací

Milan Boris a kroužek frýdecko-místecký

Kroužek zájemců o archeologii z řad studentů a učňů vznikl v roce 1985 zásluhou Milana Borise z Dobré u Frýdku Místku. Někteří z jeho účastníků (Ladislav Juroš, Radim Kubala, Jiří Petružálek, Jakub Vojkovský a d.) se archeologií zabývají i později. Společně i jednotlivě.

více informací

Kopřivnická odnož ČSSA – ČAS

Počátky této odnože, tedy „kopřivnického kroužku“ lze spojit s rozhodnutím vedení města Kopřivnice, totiž provést záchovnou údržbu nejstarší památky na jejím katastru – hradu Šostýna. Záchovná údržba spočívající v konzervaci nadzemních zbytků hradu byla logicky spojena s částečným vypreparováním dochovaných zdí ze země a zároveň i s odkrytím ...

více informací