Vážení členové naší pobočky, přátelé, archeologové, návštěvníci internetu, právě jste na obrazovce svého počítače otevřeli www stránky pobočky České archeologické společnosti pro Moravu a Slezsko o jejichž zřízení uvažujeme již řadu let. V úvodu bychom chtěli formulovat hlavní důvody, které nás vedou k jejich realizaci v té podobě, jakou mají. Je jich hned několik:

I. Již od samého počátku naší socialistické archeologie je součástí jejího fungování takový zvláštní stereotyp, který pak dlouhou dobu úspěšně překonává všechny překážky a je v ní přítomen v plné síle doteď. O čem to hovořím? Před mnoha lety prof. Em. Šimek rozdělil archeology do dvou částí.

• Jedny z nich (ty méně důležité) nazval prostě archeology. Byli to ti, co se věnovali hlavně terénní práci. Většina z nich působila v regionech, mnozí celý život a věnovali se hlavně provádění archeologických výkopů, také povrchovým sběrům. Jednalo se především o amatéry.
• Tu důležitější část archeologie tvořili prehistorikové, kteří zpracovávali výsledky terénní práce archeologů a snažili se o výklad historie založený na archeologických a jiných pramenech. V jejich řadách působili především vysokoškolsky vzdělaní odborníci.

O tomto rozdělení můžeme diskutovat, nicméně je nelze považovat za překonané, protože vychází z toho, jak je každý jednotlivý archeolog založen. Někdo  více inklinuje k řešení praktických otázek při práci v terénu a nerad píše, jiný raději píše v klidu své studovny, než se by se lopotil někde v terénu. Jen málokdy najdeme badatele, který zvládají plnou měrou obojí.

Při profesionalizaci naší archeologie v poválečném období, zvláště pak od počátku 50. let mají hlavní slovo v naší archeologii prehistorikové. Je to období, které dodnes nebylo řádně zhodnoceno a srovnáno s profesionalizací oboru, která probíhala i jinde, včetně západní Evropy, kde nebyly takové politické tlaky, jako u nás. Výsledek u nás totiž odpovídal výroku, který byl v té době politicky určující: „Pravda je jen jedna a tu máme my!“ Prehistorikové v ní zaujali klíčové postavení, terénní archeologie skomírala. Pro jinou pravdu v nově vytvářeném systému nebylo místo!

V počátcích  to nikomu příliš nevadilo. Prolistujeme-li stará archeologická periodika narazíme na pozoruhodné práce mladých i starších absolventů studia archeologie, často založené na zpracování starých amatérských výzkumů. V průběhu 50-60. let ještě archeologové běžně spolupracovali s amatéry. Pak se situace postupně mění.

Hlavní součástí terénní složky archeologie byli kdysi amatéři. Jejich počínání bylo cíleně  potlačováno, mimo jiné také přímo zákonem. Postupně narůstá napětí pramenící v nerovném postavení kdysi vzájemně spolupracujících archeologů a mění se na vzájemnou podezíravost až pohrdání. Situace v průběhu 60. let a později vedla až k tomu, že se jen vzácně setkáváme se záchrannými výzkumy v regionech odlechlých od hlavních center archeologie v Praze a Brně. Jen opravdu málokdo se systematicky a dlouhodobě věnuje archeologii v regionech, což byla kdysi doména zmíněných amatérů. Uvedu pro ilustraci dvě jména, která jsou ukázkou takového pojetí archeologie – jihočeského Bedřicha Dubského a prostějovského Antonína Gottwalda.

Jaký byl vývoj v jiných státech východní Evropy neumím sám posoudit, ale předpokládám, že nebyl tak úplně stejný. Např. v Polsku dochází k systematickému průzkumu celé země a to s masivnou podporou amatérů. U nás se prý amatéři již přežili?! Potřebný prý není ani systematický výzkum regionů. Úlohou www stránek je poukázat na skutečný význam regionálního pojetí archeologie a role amatérů v ní.

II. V naší pobočce  si nesmírně vážíme práce našich starších kolegů, kteří stáli u zrodu naší pobočky a vykonali pro ni velmi mnoho. Byli bychom rádi, aby se na jejich práci nezapomnělo. Nám, starším členům, bylo ctí navázat na jejich průkopnické působení. A vnímáme jako svou povinnost předávat tuto štafetu dál našim mladším členům. V duchu doufáme, že v cestě, kterou jsme urazili a kterou tímto připomínáme, najdou mladší členové inspiraci k pokračování v naší práci. Že jim to umožní snáze překonávat překážky, které je na jejich cestě čekají, stejně jako jsme to dělali i my sami. Snad jim také napoví, čeho se mají vyvarovat, co udělat lépe apod. Z tohoto důvodu se www stránky důkladně zabývají naší historií i současnosti která z ní plynule vyrůstá.

III. Dalším důvodem existence www stránek je to, že bychom chtěli poukázat na konkrétním případě jak funguje občanská archeologie – tedy archeologie na bází občanů, členů České archeologické společnosti. Je to věc pro mnohé nepochopitelná, přesto existuje. Neprofesionální archeologové odnepaměti provádějí povrchové sběry. Právě to byl ten důvod, proč bylo v roce 1964 rozhodnuto o jejich začlenění do ČSSA, aby se oživila skomírající práce v terénu.

Prehistorici na vysokých školách totiž vychovávali z mladých lidí opět především prehistoriky. Proto také pomoci amatérů profesionální archeologové využívají až doposud, dnes v ČAS. Nikdo jejich práci neorganizuje a přesto je metoda  povrchového sběru nepřetržitě využívána mnohde soustavně a dlouhodobě při průzkumech regionů. Způsob provádění povrchových sběrů se předává z generace na generaci, dávno předtím než ji objevili akademici. Někteří z nich s ní umí pracovat ještě lépe, než doporučují publikované návody. Povrchové sběry se v praxi profesionálních archeologů jinak příliš nepoužívají. O systematických výzkumech regionů, na jejichž uskutečnění nestačí jediný lidský život ani nemluvě.

Povrchové sběry jsou typické také pro naši pobočku. V několika regionech jsou prováděny soustavně a dlouhodobě. Můžete se o tom přesvědčit na stránkách našich periodik. Nově také na těchto www stránkách.

Naše pobočka nemá organizační strukturu výzkumné instituce – jsme pouhé seskupení dobrovolníků - spolek. Povrchovými sběry se nazabývají všichni. Počet aktivních badatelů se pobybuje v řadu jednotek, nanejvýš desítek. Náš rozpočet je skromný a vlastně jej potřebujeme pouze k vydávání našeho periodika - AMS. Na jeho příjmové straně jde o drobné sponzorské dary, další peníze pochází z prodeje našich periodik. Vše ostatní vkládají do našeho působení naši členové. Nemáme možnost proplácet mzdy, odměny, cestovní náhrady atd. Každý z nás si platí všechno sám, včetně vlastní knižní publikace výsledků svého bádání. Pro profesionální archeology je to věc neprosto neslýchaná. Začneme-li ale porovnávat výsledky naší práce s jinou institucí nemáme se za co stydět. Právě naopak. Naše fungování je jasným důkazem toho, jak může  fungovat občanská společnost. Jaký to má význam? Přesvědčte se sami.

IV. V posledních letech se mezi odborníky diskutuje o vztahu archeologie a veřejnosti. Dokonce se na toto téma pořádají konference a z nich jsou zpracovávány sborníky. Pro členy naší pobočky je spolupráce s veřejností všední záležitostí. Všichni se nějak podílíme na  formování tohoto vztahu. V naší pobočce se odjakživa pracuje s dětmi a mládeží. Na řadě míst působili a působí zájmové kroužky, naší členové pořádají na školách besedy a pod. Řada našich členů pracuje ve školství a uplatňuje svůj zájem přímo při výuce. Pro veřejnost pořádáme místní výstavy, besedy, přednášky, píšeme do regionálního tisku. Řada z nás píše knihy, které rozmanitými způsoby oslovují veřejnost v blízkosti místa našeho působení. Naši členové byli a jsou účastni při vzniku místních muzeí. Jsou účastníky rozmanitých vlastivědných spolků, kde se diskutuje také o archeologii. Nověji se informace o naší práci objevují v místní a na veřejnoprávní televizi. O tomto tématu nediskutujeme, je pro nás samozřejmostí.

(DK)