Společná práce Dalibora Kolbingera a Jany Stuchlíkové s názvem „Věteřovské osídlení Hulínska“ byla otištěna v Supplémetech Zpráv ČAS č. 12 v roce 1991

Z této doby si pamatuji, že nastal problém otisknout ji, když spoluautorem byl amatér. To bylo doposud neslýchané! Nakonec byl tento problém překonán. 

Každý z nás zpracoval určitou část studie: Jana Stuchlíková se soustředila na zpracování nálezů (část IV, obr. 2–5). Já jsem zpracoval soupis lokalit (část II.) s využitím svých znalostí regionu. Dále část III. – Vztah osídlení lidem věteřovské skupiny k přírodnímu prostředí regionu. Vzorem mi byla práce Jana Rulfa [1983] věnovaná českému neolitu a eneolitu. V této části práce jsem využil své znalosti prostředí, které jsem získal při povrchových výzkumech popsaných míst, zpravidla několikrát opakovaných. 

Posuzoval jsem vnější faktory charakterizující osídlení dané oblasti: nadmořskou výšku (v m nad mořem), příslušnost ke klimatické oblasti, k určitému vodnímu toku a k typu půd.

Také detailní faktory charakterizující konkrétní místo: 

Vztah k reliéfu - ke svažitosti terénu, expozici svahu, převýšení lokality nad hladinou nejbližšího vodního toku, vztah k inundaci. Vztah k říční síti - k původnímu vodnímu toku, vzdálenost od něj.

Také kontinuitu osídlení určitého místa, seskupení sídlišť.

Takové analýzy vztahu k přírodnímu prostředí nebyly v této době v Československu obvyklé. 

DK