Román „Čas vlků“ zavede čtenáře do konce doby kamenné před 7 tisíci lety, kdy pravěkou jižní Moravu plně ovládali neolitičtí zemědělci, v zemi ještě zůstávaly početně slabší klany předchozí mezolitické lovecké populace. Příběh je zasazený do prostředí světoznámých pravěkých lokalit na Znojemsku (Těšetice-Kyjovice a Hluboké Mašůvky), také do Moravského krasu (Býčí skála). Z textu je patrná velmi dobrá znalost pravěkých reálií. Příběh je psán zajímavě, je plný dramatických událostí, intrik, prastarých pověr, nepřátelství, lásky, závisti i zrady. Není zde nouze o legendy a zkazky. Krajinu ovládaly šamanky v čele s lidskou bohyní Prabábou Itšarvou, a to někdy i za cenu velmi krutých perzekucí. Je zákonité, že tato nadvláda není zdaleka všemi přijímána pokorně, zejména některými muži, ale určité nebezpečí hrozí také od klanu lovců, hlavně od dívky, která sama aspirovala na post lidské bohyně. Hlavním hrdinou je mladý muž Čarš, původně pastevec a strážce, který se poté, když zcela náhodou zabrání únosu Prabábiny vnučky, stane významným mužem a jeho společenské postavení se vydatně změní. Čarš byl původně přiženěn do skupinového manželství, kde už předtím žili jeho dva starší bratři s trojicí sester z jiného klanu. Tu nejmladší (a nejhezčí) si přivlastnil nejstarší bratr a zbývající dvě, mezi kterými si mohl vybrat, ho nepřitahovaly. Proto se takříkajíc ohlížel jinam, třebaže to kvůli prastarým zvykům přinášelo značná rizika. A protože byl pohledný a charismatický, neměl o známosti nouzi a dokonce si takto vybudoval kariéru stavitele posvátných kůlů. Chtělo to určitý čas, než si v citové oblasti učinil pořádek. A právě to způsobilo, že se spolu se svojí milou dopustili neodpustitelného provinění, které muselo být odčiněno nejvyšší obětí, neboť byl znesvěcený jeden z velkých mýtů. Shodou okolností k tomu došlo v době, kdy se blížil svátek mrtvých a situace v krajině se velmi dramatizovala. Původní pořádky se nedařilo udržovat ani magickými hrozbami, ani nejkrutějším terorem. Rozuzlení se očekávalo od velkého svátku i za tu cenu, že si mrtví předkové někoho odvedou, jak se podle pověstí a zkazek stávalo v dřívějších dobách. A velký svátek skutečně přinesl určitá řešení. A nutno dodat, že zrovna taková nikdo ze zainteresovaných nečekal. K poslechu v audio provedení je část knihy, rozhlasové čtení 4 krát 30 minut (Český rozhlas, čte Jan Fišar, herec Státního divadla MS v Ostravě). Poslechnout lze na adrese:

http://padychbooks.com/audio/cesky-rozhlas-ostrava-cetba-na-pokracovani