Šlechtická sídla na Novojičínsku (2003)

Vyčerpávajícím způsobem dokumentuje slovem i obrazem historii bývalých panských sídel na Novojičínsku, ve většině případů od první dochované zmínky až po zánik sídla, či u existujících až do současnosti (celkem 64 míst). Pojednává o šlechtických sídlech - tedy hradech, zámcích, tvrzích, svobodných dvorech, včetně dalších DSO. Jednotlivé nově lokalizované objekty jsou podpořeny zjištěným archeologickým materiálem, který jednoznačně doplňuje bílá místa, která nelze doplnit z dochovaných archivních fondů. Jsou využity dobové veduty, nákresy, stavební plány, lokační plánky, dobové katastrální mapy, dobové listiny, starší i nová fotodokumentace, v mnoha případech unikátní (cca 1 450 ks). Genealogická část obsahuje 171 rodokmenů šlechty, která se v historickém období na sledovaném území vyskytovala a to včetně drobných rodů zemanských a vladyckých. Heraldická část představuje jednotně zpracované erby v počtu 220 ks, což je takřka 95 % rodů, které se zde do historie nesmazatelně zapsaly.