Činnost pobočky, jejíž členská základna byla tvořena profesionálními archeology a neprofesionálními zájemci o archeologii, sdruženými v několika kroužcích i pracujících individuálně, je velmi rozmanitá a je složena z více vzájemně propojených vrstev:

Pravidelná roční setkávání – plenární schůze

První z nich jsou pravidelná roční setkávání organizovaná výborem pobočky ve spolupráci s institucemi, v nichž jsou členové výboru zaměstnáni. Vedle již zmíněných setkání – přípravného a ustavujícího se v rozmezí let 1982–1990 uskutečnilo dalších 9 pravidelných setkání pořádaných v různých místech (Olomouc, Opava, Příbor, Nový Jičín). Tím vznikla tradice, kterou uplatňujeme i v současnosti.

Jejich náplň tvořila zpravidla jedna „hlavní přednáška“ na určité téma (někdy i více přednášek), zpravidla v nějakém vztahu k regionu severní Moravy a Slezska, za níž následovala diskuse. Jejich obsahem byly postupně hlavní časové horizonty od  paleolitu až po dobu slovanskou a středověk, otázky konzervace různých archeologických nálezů, experimentální archeologie. Další pravidelnou náplní setkání byly informace o probíhajících výzkumech pracovišť regionu a zprávy o nálezech neprofesionálních archeologů. Neprofesionální archeologové své nálezy často prezentovali přímo na místě a k nim se pak rozvinula diskuse.  Na to navazuje i současná panelová diskuse na počátku každého setkání a vystoupení účastníků s jejich objevy a novými poznatky.

Jinou pravidelnou součástí byly zprávy o činnosti pobočky a nejrůznější organizační záležitosti související s jejím fungováním a s Informačním zpravodajem. Příležitostně se uskutečňovaly různé exkurze. V roce 1989 se dokonce uskutečnil zájezd po archeologických lokalitách v okolí Příbora, Kopřivnice, Štramberka. Těchto setkání se občas účastnili i hosté z hlavního výboru ČSSA. Jejich součástí také byly volby výboru pobočky (1980, 1984, 1990). Od roku 1987 se poprvé objevila diskuse na téma Památkového zákona. Zvláštní zmínku si zasluhuje pečlivě připravené setkání 20-21. května 1989 v Příboře. Vedle zmíněných přednášek a zájezdu (navštívili jsme Městské muzeum ve Štramberku, jeskyni Šipku, OVM v Novém Jičíně) si mohli účastníci prohlédnout k tomuto účelu připravenou výstavu z nálezů členů příborského kroužku doplněnou fotografiemi a další dokumentací, zúčastnit se zábavného kvízu pro dospělé i mládež. Část setkání natáčela i ostravská televize. Jako hosté se zúčastnili i členové kroužku z DPM ze Šaly na Slovensku. V příštím roce (1990) a ještě dále se diskutovalo o novém organizačním začleněním naší pobočky.

Funkcionáři pobočky (volby).

První volby výboru pobočky proběhly na přípravném setkání (1980) a členy výboru se stali profesionální archeologové: Vladimír Goš, Emanuel Grepl, Pavel Kouřil, Pavel Michna, Jiří Pavelčík. Ti pak byli schváleni na zasedání hlavního výboru ČSSA v Brně 9. 8. 1980. Z nich byl zvolen za předsedu pobočky Jiří Pavelčík a tajemník pobočky Pavel Kouřil. Další volby se uskutečnily v roce 1984, poslední volby v roce 1990. Předseda i tajemník pokračovali plynule ve výkonu svých funkcí.

Zájmové kroužky, které vznikly v průběhu existence pobočky (1980–1990)

Jinou vrstvou působení pobočky se stalo dění odehrávající se v kroužcích neprofesionálních archeologů, které byly již zmíněny: moravičansko–mohelnickém, rýmařovském, příborském. Jejich působení pak plynule pokračuje i v době existence pobočky. Na jejich půdě se odehrávala často velmi mnohostranná činnost spočívající v pořádání výstav s archeologickou tématikou přerůstající v některých případech i ve zřízení trvalých archeologických expozic založených na jejich práci v terénu. Byly pořádány různé přednášky, pracovalo se s dětmi v zájmových kroužcích atd. K původním kroužkům se přidávají ještě další: karvinský, bruntálský, v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm,  osoblažský a kopřivnický. Jejich vznik a další existence souvisela s působením některého aktivního člena. V některých případech bylo jejich fungování dlouhodobé a pokračovalo i po zániku pobočky ČSSA a vzniku ČAS.

Archeologické výstavy

Na půdě zmíněných kroužků probíhala bohatá společenská činnost, která se konkrétně projevovala pořádáním výstav s archeologickou tématikou. Archeologický kroužek v Příboře jich uspořádal celou řadu v prostorách příborského muzea  i v Domě kultury ROH. Podobné výstavky byly pořádány i v Rýmařově.

Z působení dvou zmíněných kroužků byly vytvořeny  současné archeologické expozice městských muzeí v Mohelnici a Rýmařově. Archeologická expozice v Mohelnici vznikla v roce 1960. Expozice v Rýmařově se původně jmenovala „Počátky osídlení a hornictví na Rýmařovsku“, která se v roce 1992 stala součástí městského muzea pod názvem „Rýmařovsko od pravěku až do konce 19. století“. V Příboře o takovou expozici nebyl zájem a rozsáhlý archeologický materiál  zůstal v držení členů kroužku.

Jiné společenské akce - přednášky, práce s dětmi a pod.

Jinou formou společenské činnosti kroužků, předcházejících vzniku pobočky i v době působení pobočky, jsou různé společenské akce v podobě přednášek pro veřejnost i děti, besed, příp. společenských večírků a j. Byly pořádány nejčastěji opět v Příboře. Při rekapitulacích  činnosti kroužku zmiňuje autor, že jich bylo uspořádáno několik desítek a to s pozitivním ohlasem u veřejnosti. Vedle přednášek uspořádal kroužek také řadu besed, dokonce filmový pořad s promítáním filmů o archeologii a pod. Mnohé akce byly určeny pro děti. Také v Rýmařově se pořádaly četné přednášky určené pro veřejnost, besedy  a exkurze na místa výzkumů. Nejtypičtější ale byla rozsáhlá práce s dětmi. V roce 1980 se pobočka podílela spolu s OVM v Novém Jičíně na vzpomínkové oslavě 100. výročí nálezu lidské čelisti v jeskyni Šipce.

Publikační činnost

Také publikační činnost částečně předchází vzniku pobočky. Jako výsledek práce kroužku v Rýmařově z této doby lze uvést samostatnou „Zprávu o archeologicko – historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969–1975“. Z činnosti kroužku v Příboře jmenujme dvě samostatně vydané drobné publikace, které mapují činnost kroužku před vznikem pobočky. Důležitým byl zejména pokus vydat katalog nálezů a poznatků „Archeologické nálezy vypovídají…“ Vydán byl pouze díl I/A . Připravovaný druhý svazek se již vydat nepodařilo.

Od roku 1982 vydává naše pobočka svůj vlastní časopis – „Informační zpravodaj pobočky ČAS pro severní Moravu a Slezsko“. Časopis se stal prvním (po roce 1948) na území Československa, který zveřejňoval především příspěvky neprofesionálních archeologů. Jde tedy, z našeho pohledu, o událost natolik významnou, že si zasluhuje vlastní zpracování.

Již v průběhu existence pobočky vydal J. Fryč trojici drobných publikací: „Svědectví o pravěku Příbora“, „Pravěk Štramberka“ a „Stopy a fakta o pravěku Kopřivnice“. Významná je i společná práce o výsledcích archeologických výzkumů v Rýmařově otištěná v prestižních Památkách archeologických.

Po přesunu těžiště archeologických výzkumů z Příbora do Kopřivnice vzniká kroužek kolem hradu Šostýna. I zde se intenzivně publikuje. Příkladem je práce Jiřího Tichánka o hradě Šostýně.

Literatura:

Fryč, J. 1991: Pravda o vzniku, činnosti a zániku Severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV. Archeologické fórum 2, 121–124.

Kolbinger, D. 2001: Pobočka České archeologické společnosti pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 14–17.