Můj zájem o téma těžebních a zpracovatelských areálů započal, podobně jako zájem o Hostýnské vrchy, již v období dospívání. Příležitostně v tom pokračuji dodnes.
Po získání prvních informací o pseudokrasové jeskyni na Smrduté, jsem tuto jeskyni navštívil. Bylo to někdy v roce 1965. Ihned jsem pak své pátrání rozvinul po celém masivu Čerňavy a nalezl další podobné pseudokrasové jeskyně, také mimo Čerňavu. Toto vše ale ještě nemělo nic společného se zamýšleným tématem starého dolování.
Později jsem se seznámil s rukopisem uloženým v pozůstalosti Jana Jiřího Středovského s názvem „Zpráva o drahých kovech a rudách, kde se která v Markrabství moravském nalézá, jenž ji sepsal nějaký kněz Václav ...“ z roku 1697. Později jsem studoval i další rukopisy na podobné téma. Pátrání po popisovaných místech na Hostýně jsem zahájil někdy kolem roku 1980, později pak při zpracování tématu pro AMS v roce 2003 a později. Některá ze zmíněných důlních děl v podobě zasutých šachet jsem pak v terénu skutečně nalezl.
Ale ani toto ještě nemělo nic společného se zamýšleným pátráním po starém dolování nerostných surovin. Ve skutečnosti jsem se nacházel stále na počátku své cesty za poznáním.
Ke staré těžbě pelosideritu jsem se dostával postupně a po malých krůčcích. Jednak ze studia literatury jsem se dozvěděl o tavení železa v Rajnochovicích a jeho dalším zpracování na hamru v Komárně. Významný krok kupředu nastal poté, když jsem nalezl v úvozech cest na několika místech úlomky pelosideritu. Také seznámení se s důlními pokusy Jana Přibyla ve 20. až 40. letech 20. století posunulo mé pátrání. Při objasňování těchto „záhad“ jsem nalezl v terénu první těžební areály a soustavným hledáním jsem nalézal další a další. Poněkud pomalejším tempem postupuje mé pátrání po starém zpracování železné rudy.
Souběžně s tím jsem po roce 2000 postupně nacházel u zřícenin středověkých hradů pozůstatky vápenických pecí. To mne přimělo k tomu, abych se začal zajímat i o tuto problematiku a rozšířil své pátrání po místech s výskytem vápence, jeho těžby a zpracování na vápno.
Při řadě vycházek do terénu mne doprovázel můj žák Jiří Janál.
V roce 2011 jsem shrnul všechny své dosavadní poznatky v AMS XI. S výzkumy v terénu příležitostně pokračuji i nadále. Prozatím jsem ale neměl vhodnou příležitost vše poznané shrnout do jedné publikace. Snad se taková možnost ještě objeví.
Co se stále nedaří, je nalézt jasné propojení těchto poznatků z Hostýnských vrchů se zpracováním železa na četných lokalitách v podhůří hor. Při povrchových výzkumech byly téměř na všech lokalitách od doby laténské až po dobu hradištní nalézány pozůstatky po hutnickém nebo kovářském zpracování železa. Je stále otevřenou otázkou, zda lze původ rudy hledat v Hostýnských vrších?
Literatura:
Kolbinger, D. 2011: Projekt „Výzkum těžebních a zpracovatelských areálů v Hostýnských vrších a jejich podhůří“. AMS XI, 206–219.
Uhlíř, D. – Dolníček, Z. – Kolbinger, D. 2011: Rekognoskace a šlichtová prospekce terénních pozůstatků po možné těžbě nerostných surovin na Hostýně (Hostýnské vrchy). AMM – Sci. geol. XCVI, 47–60.
Kolbinger, D. 2016: Jan Přibyl a Chvalčov. Doplněk k předchozímu textu. AMS XVI, 25–26.
