Vztah osídlení k přírodnímu prostředí

Vztahem osídlení k přírodnímu prostředí se zabývám již od počátku 90. let. K tomuto aspektu jsem dlouhá léta přihlížel při provádění svých povrchových výzkumů, vedení nálezové dokumentace, studia odborné literatury.

Povrchový sběr nebo povrchový výzkum? Podle univerzitně vzdělaných archeologů zbytečná otázka! Mají jasno! Podle mého názoru a dalších dobrovolníků s dlouholetou praxí v terénu to tak úplně jasné není. Přinejmenším, diskusi o tom nepovažujeme za ukončenou. Chybí nám kritické práce právě těchto dobrovolníků, mezi které se počítám i já sám. Práce, který by poukázaly na to, jak se má provádět efektivní povrchový sběr – výzkum. Situace v současné době je nepřehledná. Předpokládám, že se provádění povrchových sběrů prakticky zastavilo. Nahradil je módní detektorový průzkum. K povrchovému výzkumu chybí vhodné podmínky – hlavně běžná hluboká orba. K provádění soustavného povrchového výzkumu regionu je potřebný čas a ten netrpělivým příslušníkům mladé generace chybí. Také živý vzor, který by badatelům ukázal možnosti a směr postupu.

Dalším důležitým aspektem je způsob vedení nálezové dokumentace. V tomto ohledu se mi osvědčilo vedení nálezového deníku. V něm pak standardizace záznamů, která by umožnila rychlou orientaci a co nejúplnější záznam. Na to pak navazuje zpracování soupisu lokalit, který by mohl sloužit jako základ k vyhodnocení vztahu zaznamenaných lokalit k přírodnímu prostředí.

Upřesnění jednotlivých aspektů vyhodnocení vztahu k přírodnímu prostředí rovněž nelze pokládat za konečné. Diskuse o tom sotva započala....

Obrovským dluhem naší archeologie je absence programu zaměřeného na systematické mapování celého území České republiky. Podobně jako je tomu v zahraničí, např. v Polsku. Chybí nám praktické zkušenosti badatelů, kteří se na takovém projektu podílejí. Nedoceňujeme jejich odbornost. Naší archeologii chybí další rozměr, který nám tento způsob zkoumání a uvažování přinese.

 

Literatura:

Kolbinger, D. 1991: Povrchový výzkum a zemědělské obdělávání půdy. Pravěk 1991/ 1, 42–43.

Kolbinger, D. 1993: Metodika terénního průzkumu. IZ srpen 1993, 4–10.

Kolbinger, D. 1999: Nálezová dokumentace neprofesionálního archeologa. IZ prosinec 1999, 104–112.

Kolbinger, D. 2004: Dlouhodobý povrchový průzkum povodí Rusavy. In: Kuna, M. a kol. : Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha, 350–352.

Kolbinger, D. 2006: Archeologický průzkum hospodářského zázemí keltského oppida na Hostýně. AMS VI, 93–98.

Kolbinger, D. 2009: K některým otázkám vedení nálezové dokumentace a převedení výsledků povrchových sběrů do regionálních soupisů lokalit (I). AMS IX, 159–166.

Kolbinger, D. 2011: Projekt „50 let mých povrchových výzkumů“. AMS XI, 187–202.

Kolbinger, D. 2012: 50 let mých povrchových výzkumů na východním Kroměřížsku. Zprávy ČAS, Supplément 83.

Kolbinger, D. 2012: Vzpomínka na slovenského průkopníka archeologického průzkumu krajiny Antona Petrovského-Šichmana. AMS XII, 116–120.

Kolbinger, D. 2013: Štefan Janšák – Československý průkopník povrchového sběru a archeologie krajiny. AMS XIII, 63–95.

Kolbinger. D. 2014: Štefan Janšák – Československý průkopník povrchového sběru a archeologie krajiny (pokračování). AMS XIV, 101–141.