Výstava pobočky ČAS ve Vědecké knihovně v Olomouci - 2020

Pořádání archeologických výstav má v naší pobočce delší tradici. První taková výstava se uskutečnila v roce 1995 v Muzeu Fojtství v Kopřivnici. Jiná v roce 2000 v Šenově. Zatím nejrozsáhlejší archeologickou výstavu jsme uskutečnili při příležitosti 25. výročí vzniku naší pobočky opět v Muzeu Fojtství v Kopřivnici. Všechny tyto výstavy prezentovaly v prvé řadě konkrétní výsledky práce našich členů – tedy hlavně povrchovým výzkumem získané archeologické nálezy. Výstava ke 40. výročí naší pobočky měla jiný charakter. Ten je určen místem konání ve Vědecké knihovně v Olomouci. Zde není vhodné místo k výstavě archeologických artefaktů, zvolili jsme proto, vedle nástinu naší historie, hlavně prezentaci publikační činnosti našich členů.

Výstava sestávala celkem z 20 panelů. V nich jsme zachytili nejdůležitější momenty starší historie archeologického bádání na Moravě, pro které byla příznačná práce velkého množství neprofesionálních (amatérských) archeologů. Po ní následovala naše vlastní historie, společná i individuální řady našich členů. Tato část výstavy byla doprovázena četným ukázkami z literární tvorby našich členů. Při dopravě jsme použili k jejich přemístění 2 banánové krabice. To je pochopitelně novum, které si zasluhuje určité vysvětlení.

Drobné publikace jsou známy již ze starší historie naší pobočky. Jmenovitě z okruhu starších archeologických kroužků v mohelnicko-moravičanského, rýmařovského, příborského. Do této skupiny patří také náš Informační zpravodaj vycházející v průběhu 80. let dvacátého století.

Nová situace nastává po roce 1989. Typické znaky tohoto vývoje předznamenává Listina základních práv a svobod, která je součástí naší Ústavy. Jmenovitě z ní se nás týká ta o svobodě spolčování, která přispěla k oživení naší společné práce. Zvláště pak po volbách nového vedení pobočky v roce 1997.

Dále to bylo odstranění cenzury, otevírající možnost svobodně publikovat výsledky své vlastní tvůrčí práce. A jaký je výsledek? Na prvém místě je to pokračování Informačního zpravodaje s postupně se zvyšujícím objemem příspěvků i jejich kvality, který již není limitován obavami z možných politických následků. V roce 2001 jsme dokonce přikročili k vydávání nového periodika ještě podstatně lépe vybaveného.

To ale není všechno! Řada našich členů se pustila do psaní vlastních knižních publikací. Naučili se zvládat úskalí spojené s jejich financováním. Dnes je to již mnoho desítek položek a přibývají další a další.

Toto vše jsme se pokusili zakomponovat do obsahu výstavy, limitováni prostorem ve Vědecké knihovně.

DK