Jiný, snad archeologům nejznámější spolek orientovaný tentokráte přímo na archeologii, byl Moravský archeologický klub (MAK) založený v roce 1906 v Brně. V roce 1906 při svém ustavení měl MAK asi 30 členů, v r. 1908 bylo registrováno 109 členů činných, 6 přispívajících a 12 korporací. Jeho předsedou se stal výjimečný organizátor a neúnavný badatel Innocenc Ladislav Červinka.
V letech 1907–1911 uspořádal MAK celkem 5 archeologických sjezdů doplněných archeologickými výstavkami a výlety do terénu, kterých se účastnili také čeští i zahraniční kolegové (I-1907 v Litovli, II-1908 v Kroměříži, III-1909 v Boskovicích, IV-1910 v Moravských Budějovicích, V-1911 v Kojetíně) a šestý v roce 1912 společně s českými archeology v Praze.
Tiskovým orgánem MAKu se stal pro svou odbornost dodnes obecně uznávaný časopis Pravěk, vydávaný v rozmezí let 1903–1912 v Uherském Hradišti, Kojetíně, Brně a Praze. V obnovené podobě pak ještě v letech 1926–1933 (Brno, Hodonín).
Po přerušení v období 1. světové války byla jeho činnost obnovena v roce 1922, vydávání Pravěku až v roce 1926. V téže době I. L. Červinka dokončuje svá vysokoškolská studia a v roce 1927 se stává doktorem filozofie. Konec 20. let mu ale přinesl velké zklamání. Při ucházení se o stolec archeologie na Masarykově univerzitě byla dána přednost jeho oponentovi Emanuelovi Šimkovi. V roce 1935 pak I. L. Červinka rezignoval na funkci předsedy. Po něm funci převzal Emanuel Šimek, který již těsně předtím přenesl veškeré dění MAKu do svého Ústavu pro prehistorii a protohistorii Masarykovy univezity. Odchodu I. L. Červinky předcházela generační výměna. Objevují se nová jména často již spjatá se studiem na Masarykově univerzitě.
Činnost MAKu pokračovala i po změně předsedy, pochopitelně v jiném duchu. Také Emanuel Šimek musel po skončení druhé světové války činnost MAKu obnovit. Větší část amatérů ještě v MAKu setrvává. V roce 1947 má MAK 131 členů. V roce 1950 bylo zastaveno vydávání jejich nového periodika „Z dávných věků“. Zajímavým svědectvím o posledních okamžicích periodika spolku je krátká noticka v posledním čísle časopisu Z dávných věků: „Výnosem ministerstva informací a osvěty nám bylo oznámeno, že se další vycházení časopisu Z dávných věků, podle rozhodnutí vydavatelské komise ministerstva školství, věd, umění zastavuje (budou nadále v české řeči vydávány jen archeologické časopisy pražské) ...“. Pro další působení neprofesionálních archeologů v následujících letech již téměř nebylo místa.
O poválečném působení MAKu je k dispozici jen málo zpráv. V průběhu 70. let a ještě později v 80. letech byly učiněny další pokusy o oživení činnosti MAKu, které měly v programu také navázání spolupráce s dobrovolnými spolupracovníky. K navázání kontaktu s nimi bylo použito také pravidelných Seminářů zájemců o archeologii z Břeclavska v 70. až 80. letech. MAK byl organizačně začleněn jako samostatná sekce do Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a o jeho existenci se dozvídáme z jejich pravidelných ročních zpráv o činnosti. Jeho působení postupně ochabuje.
Po listopadu 1989 byl učiněn další pokus o obnovu Moravsko-slezského archeologického klubu, spolu s časopisem Pravěk vycházejícím od roku 1991 až dodnes. První sjezd členů obnoveného MSAKu byl v Moravských Budějovicích 16-17. srpna 1995. Mezi jeho účastníky bylo i několik členů naší pobočky. Další setkání se uskutečnilo v roce 1997 ve Ždánicích. Tím společenská aktivita MAKu opět končí. Vývoj v oblasti severní Moravy a Slezska šel nakonec jinudy.
Literatura:
Fišer, Z. - Podborský, V. 2004: Innocenc Ladislav Červinka (1869–1952). Pravěk, Postavy moravské archeologie I, 92–97.
Kolbinger, D. 2001: Pobočka ČAS pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 6–7.
Kolbinger, D. 2018: Moravský archeologický klub. Zprávy ČAS, Supplément 107, 24–25.
Sklenář, K. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. Praha, 688.
Vignatiová, J. 1975: Přehled vývoje archeologického bádání na Moravě do začátku XX. století. Zprávy ČSSA XVII, 111–114.
