Ze starší historie spolčování archeologů na Moravě

Vznik a fungování našeho spolku – regionální pobočky pro severní Moravu a Slezsko při České archeologické společnosti – dříve Československé společnosti archeologické při ČSAV, souvisí pochopitelně s existencí celé ČAS (ČSSA), ale inspirace k ní vychází z minulosti ještě mnohem starší.

Pomineme-li instituce a jejich časopisy zabývající se archeologií s místem působení mimo území Moravy, příp. starší německé instituce a jejich časopisy, pak přímo na území Moravy jsou pro nás významné zejména dva vlastenecké spolky, v jejichž náplni působení byla významněji zastoupena i archeologie:

Olomoucký vlastenecký spolek a jeho Časopis Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci, založený v roce 1883. Spolek i časopis pak existovaly až do svého zastavení v roce 1950. Hlavními aktéry dění v Olomouci byli na samém počátku „otec moravské archeologie“, lékař Jindřich Wankel a středoškolský profesor Jan Havelka. V historii spolku pak můžeme nalézt celou řadu známých jmen moravských archeologů.

Dále to byl Muzejní spolek v Brně, založený na sklonku roku 1887, vydávající zejména rozsáhlou Vlastivědu Moravskou, jejíž první svazky vyšly již koncem 90. let. 19. století. Pro moravskou archeologii byl klíčový svazek I. L. Červinky s názvem „Morava za pravěku“. Vyšel v roce 1902 a shrnul všechny dosavadní poznatky o moravské archeologii – její historii, dosavadní literatuře, periodicích, významných sbírkách a pochopitelně také o stavu současných znalostí. Byla to zásadní práce, která se stala inspirací pro působení všech archeologů a regionálních pracovníků. Její autor si získal zpracováním moravského pravěku všeobecný respekt mezi moravskými archeology, který mu umožnil uvažovat nad dalšími kroky směřujícími k organizaci dosavadní roztříštěné archeologické práce. Sám I. L. Červinka začal již v roce 1903 vydávat s nemalým osobním nasazením časopis Pravěk.

Další archeologové se soustřeďovali kolem Františkova muzea (Moravského muzea zemského) v Brně a jeho periodik.

Významným impulzem archeologického bádání se stala Národopisná výstava v Praze v roce 1895. Této výstavě předcházely (také po ní následovaly) četné regionální výstavy, často prezentující také archeologické nálezy. Hlavním organizátorem Národopisné výstavy v Praze byl archeolog Lubor Niederle, který v době příprav navštívil všechny významné veřejné i soukromé archeologické sbírky na Moravě a osobně přizval moravské archeology ke spolupráci. Řada z nich pak skutečně své archeologické nálezy v Praze vystavovala.

 

Literatura:

Kolbinger, D. 2016: Doplňky k historii archeologického bádání na východní Moravě III.  AMS XVI, 110–118.

Vignatiová, J. 1975: Přehled vývoje archeologického bádání na Moravě do začátku XX. století. Zprávy ČSSA XVII, sešit 3.