Příborský kroužek je v pořadí třetím podle data svého vzniku v rámci severní Moravy. Vznikl díky iniciativě Jiřího Fryče v roce 1971 a byl organizačně začleněn do Domu kultury ROH v Příboře. Jiří Fryč byl nejen jeho zakladatelem, ale i předsedou, a to až do okamžiku své předčasné smrti.

Jiří Fryč svým nadšením a dobrými organizačními schopnostmi podnítil další příznivce k zájmu o archeologii. V první polovině sedmdesátých let tak vzniklo uskupení nazvané prvotně Archeologický kroužek (AK) v Příboře, které se postupně rozrostlo až na deset členů. Mezi nimi se stali nejznámějšími: František Kalinec, Jan Diviš, Pavel Rýc, Josef Šobáň, Bohuslav Borovička, Jaroslav Horák, Štefan Híreš. Tito členové byli povoláním vojáci, techničtí úředníci, Jiří Fryč byl zaměstnancem restaurace, Jan Diviš učitel. Členové pocházeli z různých míst ČR i ze Slovenska. Kroužek spolupracoval a byl finančně podporován Kulturním domem v Příboře, kde v té době pracoval na vedoucí pozici pokrokový a vstřícný pan Bilský.

Z nových nálezů vznikaly první výstavy a kroužek začal pořádat přednášky pro veřejnost, zejména pro mládež. Nejaktivnější byli členové Jiří Fryč a Jan Diviš, kteří začali publikovat nejprve v regionálním tisku, později v Informačním zpravodaji a nakonec i v samostatných publikacích.

Z názorů žijících členů kolektivu i ze zveřejněných postojů Jiřího Fryče vyzařovala ochota ke spolupráci s archeology, mezi nimiž zaujímal významné postavení Jiří Pavelčík. Také snaha o všestrannou prezentaci dosažených výsledků celého kolektivu a další vzdělávání. Nebylo tedy náhodou, že se 17. května 1980 v Příboře uskutečnilo přípravné setkání, směřující ke vzniku severomoravské pobočky ČSSA. Jiří Fryč se stal členem jejího výboru a redakční rady nově vzniklého Informačního zpravodaje.

Jiří Fryč o působení kroužku často veřejně hovořil, např. na ustavujícím setkání v Opavě v roce 1981, také v Československém rozhlase a j. Obecně známé se stalo jeho zhodnocení práce příborského kroužku za léta 1971–1981.

Jiří Fryč se nikdy nepřestal veřejně prezentovat v postoji za práci, kterou po celý život vykonával on i celý příborský kroužek. Platilo to i pro okamžik, kdy byl již vážně nemocen a snad právě toto vědomí dodalo jeho slovům kritický tón, nutný k vyslovení myšlenek, které si situace dle jeho mínění vyžadovala. K významným odkazům práce příborského kroužku patří nejen vykonaná práce v terénu a publikační činnost jeho členů, ale zejména vytvoření tradice zájmu o archeologii, která dodává všem sílu v práci pokračovat. Platí to nejen pro jeho přímé pokračovatele v Příboře, ale i pro nás ostatní.

Literatura:

Diviš, J. - Fryč, D. - Kolbinger, D. 2018: Archeologický kroužek v Příboře a jeho přínos ke vzniku severomoravské pobočky ČSSA. Zprávy ČAS, Supplément 107, 40–43.

Fryč, J. 1982: Deset let archeologického kroužku dopisujících spolupracovníků Čs. Společnosti archeologické při DK ROH v Příboře. Vlastivědný věstník moravský XXXIV, 103–105.

Kolbinger, D. 2001: Pobočka ČAS pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 11–12.