Organizace, která byla předchůdkyní ČSSA – Společnost Čs. praehistoriků byla cíleně zrušena včetně svého periodika na počátku 50. let. 20. století ze stejných důvodů, z jakých byly zrušeny i jiné spolky té doby. V roce 1955 schválilo ministerstvo vnitra ČSR stanovy Československé společnosti archeologické  při ČSAV a na ustavujícím valném shromáždění v Liblicích (1956) byl zvolen ústřední výbor ČSSA. Členy této nové organizace byli pouze profesionální archeologové.

Tiskovým orgánem ČSSA se staly Zprávy ČSSA při ČSAV.  Počínaje rokem 1966 bylo započato s vydáváním Supplément Zpráv ČSSA. Dále byly vydány v Brně Sborníky ČSSA I. až IV. a to v letech 1961-1963 a 1971.

Dne 12. března 1956 byla na ustavující valné schůzi za účasti 28 vědeckých pracovníků založena pobočka ČSSA pro Moravu se sídlem v Moravském muzeu v Brně. Její založení souvisí se silnou a dosud živou tradicí spolčování moravských archeologů (MAK) a jejich snahou o založení vlastního periodika.  Pobočka uspořádala několik diskusních večerů s referáty. Její zástupci se zúčastnili pohřbu známého amatérského archeologa Ant. Zelnitia ve Starém Městě.  Pobočka působila do roku 1975.

Amatérským členům bývalé Společnosti čs. prehistoriků ČSSA nejprve doporučila spolupráci s muzei. Uvolnění politické situace 60. let dovolilo znovu uvažovat o jejich zapojení  do práce ČSSA. Stalo se tak po schválení hlavním výborem (1964), kdy byly přijaty Zásady registrace dopisujících spolupracovníků (neplnoprávných členů) ČSSA. K nim se pak obracel obsah Zpráv ČSSA spolu se Supplémenty výběrem vhodných témat.

Nabízí se otázka, proč k tomu došlo. V dobových materiálech nenalézáme zdánlivě žádnou odpověď, pouze nepřímou. V důsledku soustředění archeologů do nových institucí, pod politickou kontrolou KSČ a jejich  soustředění do hlavních center - Prahy, Brna, později do krajských měst, dochází k významnému poklesu terénních aktivit v regionech, ve kterých původně působili četní dobrovolníci (často členové starých zrušených spolků) ….

V roce 1973 byl vydán Organizační řád odborných pracovních skupin, které v rámci ČSSA začaly postupně vznikat a pracovat. Jiným projevem existence společnosti byla slavnostní shromáždění archeologů, konaná od roku 1975 v Brně a věnovaná  formálně oslavám doporučených politických jubileí. Z takového setkání vznikla v roce 1976 regionální pobočka pro kraj Západočeský a Jihočeský se sídlem v Plzni. Nedlouho na to vzniká, jako třetí v pořadí, naše pobočka pro region tehdejšího Severomoravského kraje.

K ukončení činnosti ČSSA dochází záhy po změně politické orientace v naší zemi, současně spojené s přípravou vzniku navazující organizace ČAS. Důležitým mezníkem bylo svolání volebního shromáždění na 3. března 1990 do budovy Národního muzea v Praze. Mezi nejdůležitější závěry patří zejména: rezignace původního hlavního výboru ČSSA, nové volby výboru s mandátem na 1 rok a úkolem připravit nové stanovy příští organizace archeologů.

Hlavní smysl práce ČSSA po většinu doby jejího trvání spatřuje nejlepší znalec její historie a současný předseda ČAS dr. K. Sklenář v práci pro „dopisující spolupracovníky“ a v působení odborných skupin. Za nejdůležitější odkaz, který přejímá nová ČAS po ČSSA pokládá „dědictví práce a zájmu, které jsme převzali, abychom je jako štafetový kolík předali jednou svým následovníkům“.

Literatura:

Kolbinger, D. 2001: Pobočka ČAS pro severní Moravu a Slezsko si připomíná 20 let své historie. AMS I, 7–8.

Sklenář, K. 1991: Rozloučení s Československou společností archeologickou při ČSAV. Zprávy ČAS 39, 3–5.

Sklenář, K. 2011: Československá společnost archeologická (1956–1991). AMS XI, 114–115.

Sklenář, K. 2013: Padesát let neprofesionální sekce České archeologické společnosti. Zprávy ČAS 83, 1–2.